online

Online výuka v době koronavirové

Moje poznatky po prvním učení online:

– Můj jídelní stůl je i po rozložení malý a to se k němu má vejít minimálně 6 lidí.

– Z dlouhého sezení na jídelní židli se mi asi zase rozjedou bolavá záda. Třeba se konečně dohrabu k tomu domácímu cvičení.

– Obrazovka notebooku je teda sakra malá, potřebovala bych nejméně 4, abych viděla všechno, co potřebuju. Věřím, že to časem vychytám k dokonalosti.

– Mám mega sluchátka a asi z nich budu mít mozoly na uších. Musím je začít střídat s peckama do uší.

– Pokaždé, když na něco studentovi reaguji slovem „OK“ začne mi google na telefonu, který používám jako druhou MINI obrazovnku, vyhledávat co říkám 😀 Udělám z toho nějaké cvičení na mluvení pro studenty.

– Tím, že se neustále vidím na kameře jsem zjistila, že se fakt děsně hrbím a pořád se narovnávám 🙂 takže nakonec budu sedět (a snad i chodit) jako pravítko.

– Už si nepřipadám tak blbě, když se vidím na obrazovce a možná z toho bude i nějaké online vysílání nebo přímo live 😀

Ale hlavně – když se chce, všechno jde. Mám skvělé studenty, kteří do toho šli se mnou. Ne všichni, ale jejich důvody chápu. Nezlobím se na ně a těším se, že se zase sejdeme všichni ve zdraví v učebně.

. Tagged